Vymyšlený ukázkový zápis · Tomáš
Neděle 7. června
Kdo ve mě věřil dřív než já a co ve mně viděl?
Babička, myslím. Když mi bylo jedenáct, celé léto jsem kreslil výhled z okna její kuchyně, pořád dokola tu samou hrušeň, a ona každou kresbu přišpendlila na lednici. I ty špatné. Hlavně ty špatné.
Dlouho jsem si myslel, že byla prostě hodná. Teď, když to píšu, už si tím nejsem tak jistý. Myslím, že viděla, že vydržím dlouho u jedné věci a nenudím se, a že mi záleží na tom, abych ji udělal dobře. Dělám to tak dodnes, v práci, s lidmi. Jen jsem si to s ní nikdy nespojil.
Měl bych to říct ségře. Ona si tu lednici pamatuje.
Vymyšlený ukázkový zápis · Marta
Středa 17. června, pozdě večer
Co ze mě zmizelo při učení se spoléhat jen na sebe?
Říct si o pomoc. Opravdu jsem zapomněla, jak se to dělá. Minulý týden jsem v obchodě nedosáhla na horní polici a stála jsem tam snad minutu, místo abych poprosila pána vedle.
Když mamka onemocněla, bylo mi čtrnáct, a od té doby bylo všechno na mně. Byla jsem na to hrdá. Trochu pořád jsem.
Ale zmizelo i něco jiného. Holčička, která se mohla prostě rozplakat a někdo přišel a objal ji. Nevím, jestli se dá vrátit zpátky. Možná začnu tou horní policí.